REFERENCE

KOORDINACE BOZP PŘI PŘÍPRAVĚ A REALIZACI STAVEB – obecně

KOORDINACE BOZP PŘI PŘÍPRAVĚ A REALIZACI STAVEB

Od 1. 1. 2007 nabývají účinnosti nové právní předpisy, které poněkud mění stávající požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práce, což se zejména to týká zaměstnavatelů a jiných osob zajišťujících a provádějících stavební práce, resp. práce na staveništích – jde o tyto zákony:
– zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce – ZP)
– zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.
Zákon č. 309/2006 Sb., zapracoval mj. i požadavky Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a zavádí funkci koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích

Povinnosti zaměstnavatele plní-li na jeho pracovišti práce jiné osoby dle § 101 a § 103 odst. 1 písm. g) nového ZP č. 262/2006 Sb., které přímo souvisí se zákonem č. 309/2006 Sb. A koordinací BOZP na stavbách

Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

Každý ze zaměstnavatelů je přitom povinen:
a) zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele,
b) dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci nebo zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů.

Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Zaměstnavatel je dále povinen zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí.

Dosavadní bezpečnostní předpisy byly koncipované na vztah zaměstnavatele a zaměstnance, na stavbách však většinou pracují současně jak zaměstnanci zhotovitelů tak i podnikající fyzické osoby na svůj živnostenský list staveb. Tento stav nebyl z hlediska bezpečnosti práce právními předpisy uspokojivě řešen. Při provádění projektové přípravy i při vlastní realizaci staveb, na kterých se podílí většinou více podnikajících subjektů chybí důsledná koordinace z hlediska BOZP.

Zákon č. 309/2006 Sb. proto upravuje vzájemné vztahy mezi zadavatelem stavby, jejím zhotovitelem a dalšími subdodavateli na základě Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích. K rozhodnutí o přijetí směrnice došly členské země EU na základě zjištění, že i přesto, že odpovědnost zaměstnavatele, případně podnikatele, v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je právními předpisy upravena, vysoká úrazovost a nemocnost ve stavebnictví ukazují, že tato opatření nejsou dostatečná. Nejedná se však ve vztahu k ochraně zdraví osob, pracovního nebo životního prostředí o výjimečné ukládání povinností investorovi, provozovateli nebo vlastníkovi. I jiné směrnice ES ukládají povinnosti, týkající se ochrany zdraví osob fyzických i právnických osob bez ohledu na skutečnost, v jakém vztahu jsou k ohroženým osobám. Prioritou je možnost ohrožení více osob, což je případ i provádění staveb.

Ustanovení části třetí zákona č. 309/2006 Sb. určuje některé vzájemné vztahy mezi zadavatelem, jím určeným koordinátorem BOZP na staveništi a jednotlivými zhotoviteli a dalšími osobami, které se podílí na realizaci stavby. Odpovědnost za vyhovující a zdraví neohrožující pracovní prostředí je uložena kromě zaměstnavateli také zadavateli jako autorovi stavebního záměru a i když on sám provedení stavby zadává odborné stavební firmě (např. včetně předání staveniště hlavnímu dodavateli s požadavkem provést kompletní dodávku díla dle smlouvy o dílo) část odpovědnosti mu zůstává.

Zadavatel musí zajistit koordinování prácí mezi všemi zhotoviteli, kteří vykonávají pracovní úkoly na staveništi, bez ohledu na to, jestli se jedná o subdodavatele, se kterými on sám žádnou smlouvu neuzavřel.

Zadavatel koordinuje BOZP na staveništi mj. tak, že:

– jmenuje koordinátora,
– dbá na to, aby koordinátor pořádal společné porady (kontrolní dny) o BOZP,
– dbá na to, aby koordinátor udržoval na staveništi osobní kontakty.

Zavedení koordinace prací na staveništích a kvalitní činnosti koordinátora bude patřit náročným a složitým úkolům. Problémem bude zpočátku dostatečný počet kvalifikovaných koordinátorů, délka přítomnosti koordinátora na stavbě v průběhu provádění prací (trvalý nebo jen občasný dohled), smluvní zajištění koordinátora, jeho působnost, odpovědnost a pravomoci spojené s koordinací atd. Koordinátor bude potřebovat ke své práci pomoc a podporu projektantů, investorů i dodavatelů. Jím navržená opatření budou muset být ve vymezených případech učiněna, konkretizována a uvedena do stavební praxe. Názory na obsah, hloubky a rozsah zpracování plánu BOZP se budou různit a nemusí být jednotné.

V smyslu zákona č. 309/2006 Sb. výkon koordinace BOZP na staveništích a plnění úkolů koordinátora při přípravě a realizaci stavby zahrnuje zejména:

– uplatňování všeobecných zásad prevence rizik a požadavků na zajištění BOZP při technických a organizační řešeních při přípravě staveb, na základě kterých se provádí pracovní činnosti, které se budou vykonávat současně nebo budou na sebe navazovat,
– plnění příslušných požadavků tak, aby zhotovitelé (zaměstnavatelé i podnikající fyzické osoby, které sami pracují) uplatňovali odpovídajícím způsobem všeobecné zásady na zajištění BOZP a na staveništích, kde budou vykonávány práce a činnosti se zvýšeným ohrožením života nebo poškození zdraví plnění vypracovaného plánu BOZP,
– koordinuje spolupráci mezi zhotoviteli na staveništi, zejména pokud vykonávají pracovní činnosti na společném pracovišti a pokud jejich činnost na sebe navazují, usměrňování práce s zřetelem na ochranu pracovníků na staveništi, na prevenci vzniku úrazů a jiného ohrožení zdraví,
– opatření na kontrolu správného uplatňování pracovních postupů.

Další požadavky na BOZP, které týkají prací na staveništích stanoví:

– nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
– nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
– nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
– nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nař. vl. č. 405/2004 Sb.,
– nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
– nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu,
– zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů,
– zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů,
– vyhláška MV č. 246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci),
– vyhláška MV č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
– zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozd. předpisů,
– nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci
– vyhláška MZd č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli

ÚKOLY ZADAVATELE STAVBY, JEJÍHO ZHOTOVITELE, POPŘÍPADĚ FYZICKÉ OSOBY, KTERÁ SE PODÍLÍ NA ZHOTOVENÍ STAVBY, A KOORDINÁTORA BOZP NA STAVENIŠTI dle § 14 až § 18 zákona č. 309/2006 Sb.

§ 14 zákona č. 309/2006 Sb.

1) Budou-li na staveništi působit současně zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, je zadavatel stavby povinen určit potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor“) s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla a jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy a ve fázi jeho realizace. Činnosti koordinátora při přípravě díla a při jeho realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou.

Povinnost ustavení koordinátora se vztahuje na stavby, kde pracují zaměstnanci současně dvou a více zhotovitelů , zaměstnanců, bez ohledu na počet podnikajících fyzických osob, které na stavbě sami pracují. Podle § 14 odst. 6 tohoto zákona se koordinátor neurčuje při přípravě a realizaci staveb

a) u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle § 15 odst. 1,
b) které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., nebo
c) nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle zákona č. 183/2006 Sb.

Zákon vlády zavádí pojem „zadavatel“, což je stavebník, investor, objednatel, tedy fyzická nebo právnická osoba, pro kterou je stavba či práce prováděny. Podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. je stavebník osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. Někdy může dojít k nejasnostem, např. v případě veřejné stavební zakázky, kdy investorem je státní úřad a zakázku získá sdružení několika právnických osob, při spoluinvestorské formě výstavby (např. sdružená investice více obcí s několika investory). Odpovědnost a povinnosti dle zákona č. 309/2006 Sb. pak zpravidla vyplývá ze smlouvy.

Zákon řeší obecné zásady BOZP na staveništích bez ohledu na způsob výstavby. Způsob výstavby volí zadavatel (investor) podle charakteru stavby. Obvykle se rozlišuje způsob stavby „na klíč“, způsob stavby s „projektovanými vyššími dodávkami“ a způsob stavby s „kompletovanými vyššími dodávkami“ tyto bývají někdy označované jako dodavatelské. Způsob výstavby „investorský“ je způsob výstavby obvykle se dvěma hlavními účastníky výstavby a to investorem a (generálním) projektantem, bez účasti vyššího zhotovitele. Investor uzavírá s jednotlivými zhotoviteli smlouvy na jednotlivé dodávky (výrobků, prací a služeb) a určí vedoucího stavby, popř. výkon této funkce zajistí u zhotovitele jako službu. Některé z uvedených způsobů výstavby lze kombinovat.

Zákonem 309/2006 Sb. nejsou dotčeny oprávnění a povinnosti orgánů státního stavebního dohledu (§ 99 stavebního zákona), projektanta, stavbyvedoucího a osoby vykonávající stavební dozor dle stavebního zákona čl. 183/2006 Sb., ani osob které na základě smlouvy se stavebníkem vykonávají autorský a technický dozor.

V ustanovení § 14 odst. 1 je zakotvena zásada, že při přípravě a provádění stavem je vzhledem k závažnosti rizikům potřebná osoba (koordinátor), která se soustavně věnuje otázkám BOZP, a to nezávisle na zhotovitelích. Nedostatky a závažné události při zajišťování BOZP na staveništích mají příčiny v nedostatečném organizačním zajištění staveb a plánování stavebních prací, technologických a pracovních postupů již ve stadiu přípravy projektu a následně pak při realizaci projektu. Na většině staveb se významnou měrou podílí na stavebních pracích podnikající fyzické osoby, které pracují na živnostenský list často na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo, někdy jsou to i osoby („zaměstnanci“), kteří pracují pro stavební podnikatele na základě ústně uzavřené dohody o provedení práce. Tyto osoby neznají bezpečnostní předpisy a nebezpečí a nedostatečně vnímají pracovní rizika, kterým jsou při provádění stavebních prací vystaveni.

Podnikající fyzické osoby, které sami pracují nedodržují bezpečnostní předpisy provádí svou práci na úkor bezpečnosti práce levněji a tím vytváří nekalou konkurenci stavební organizace, které stavby provádí svými zaměstnanci, zejména pokud mají zaveden integrovaný systém managementu, zahrnující aspekty kvality, životního prostředí, zdraví a bezpečnosti o ochrany zdraví při práci.

Bez ohledu na činnost koordinátora odpovídají zaměstnavatelé – právnické a podnikající fyzické osoby za plnění svých povinností, které jim ukládají právní předpisy upravující požadavky na BOZP (tj. zejména zákoník práce, provádějící vládní nařízení a nyní i zákon č. 309/2006 Sb).

Koordinací se zpravidla rozumí specifická forma řídící a kontrolní činnosti, zaměřená na dosažení vzájemného souladu a požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při přípravě a realizaci díla (stavby) mezi jednotlivými účastníky výstavby a činností k dosažení minimalizaci rizik na staveništi.

Při koordinaci činností se předpokládá určitá ochota všech účastníků výstavby vzdát se veškerých snah, které by mohly přivodit něco, co by jim ztěžovalo jejich situaci v oblasti prevence rizik a naopak činit to, co by ostatním účastníkům výstavby uvolňovalo prostor pro bezpečné provádění jejich vlastních činností a co by vytvářelo příznivější podmínky pro předcházení rizik při realizaci jejich záměrů.

Koordinace při výstavbě zahrnuje zpravidla tyto tři základní složky:

– koordinace věcná – zajišťuje dosažení požadované funkce a stanovených parametrů pro cílový stav;
– koordinace – prostorová – zajišťuje dosažení realizovatelnosti cílového stavu v daném prostoru a vzájemných prostorových vazeb jednotlivých částí;
– koordinace časová – zajišťuje potřebný časový sled a průběh jednotlivých činností.

V souladu s principem směrnice 92/57/EHS, že zadavatel (stavebník) jako autor stavebního záměru spoluodpovídá za osoby pro něho pracující (byť i zprostředkovaně) a má proto povinnost vytvořit podmínky pro vyhovující pracovní prostředí a pracovní podmínky při práci na staveništi a při používání dokončené stavby, návrh ukládá stavebníkovi povinnost pověřit specifickými úkoly jednoho nebo více koordinátorů (dle velikosti projektu). Zadavatel může vykonávat činnost koordinátora sám, je-li odborně způsobilý. S ohledem na skutečnost, že zadavatelem není většinou odborník a ani nemá zájem či možnosti řídit koordinátora osobně či přímo, může pověřit koordinátorem osobu na základě smluvního nebo pracovněprávního vztahu, aby jednala v jeho zastoupení. Forma vztahu mezi zadavatelem a koordinátorem/ry může být různá. Tuto povinnost stavebník splní, uzavře-li s takovou osobou smlouvu podle zvláštních předpisů (může to udělat i přes třetí právnickou osobu).či se může jednat o zaměstnanecký vztah řídící se pracovněprávními předpisy.

2) Koordinátorem je fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem může být určena fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti (§ 10). Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou. Koordinátor nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby (viz § 160 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.).

Vymezení předpokladů odborné způsobilosti pro výkon funkce koordinátora je nutné vzhledem k potřebě zvláštní odbornosti těchto osob, neboť se jedná o speciální činnosti, vyžadující hlubší znalosti právních předpisů a bezpečných pracovních postupů a specifik organizace práce ve stavebnictví a dalších souvisejících prací. Dále se jedná zejména o problematiku práce s břemeny, s nebezpečnými chemickými látkami, hluk, vibrace, práce s azbestem, používání osobních ochranných pracovních prostředků a správnou obsluhu a provoz používaných technických zařízení.

Předpoklady odborné způsobilosti koordinátora se stanoví jednotně jak pro koordinátora – vlastního zaměstnance zadavatele, tak pro koordinátora poskytujícího služby na základě smluvního vztahu. Jeho odborná způsobilost se musí odvíjet od druhu a velikosti projektu, proto je nutné vycházet ze skutečnosti, že více druhů studijních oborů nebo programů, požadavku na odborné vzdělání vyhovuje.
Podle profesního svazu ČSSI lze za odborně způsobilého koordinátora považovat osobu, která:

1. Má dostatečné stavebně odborné znalosti a zkušenosti, zejména ve funkčním technickém a organizačním plánovaní a projektování staveb, ve znalostech technických předpisů a norem, ve znalostech jednotlivých typů staveb a objektů, v pravidlech organizace výstavby a časových harmonogramů, ve stavu bezpečnosti práce, ve stavebních materiálech a technologiích, v organizaci práce na staveništi, v přejímkách prací, v technické úrovni stavebního procesu, ve znalostech nebezpečí na stavbách a ve znalostech stavebního práva.

2. Má dostatečné znalosti a zkušenosti v oblasti bezpečnosti práce, zejména ve znalostech platných zákonů a vyhlášek, v opatřeních BOZP při výstavbě, v pravidlech bezpečnosti při provádění jednotlivých druhů prací a v organizaci BOZP na stavbách.

3. Má dostatečné koordinační znalosti a zkušenosti, zejména ve smyslu a účelu zákona o koordinátorovi, v působnosti a povinnostech koordinátora k účastníkům výstavby, v konkrétní realizaci zákona ve stavební praxi, v instrumentech a pravomocích pro činnost koordinátora a jejich využití, ve vypracování příslušných protokolů, plánů a konceptů, v pojištění a ve smluvních ujednáních.

Osoba, která § 134 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění (autorizaci) je nazývána stavbyvedoucí. Jako zástupce zhotovitele byl v případě, že by byl i koordinátor musel spolupracovat sám se sebou, což nesplňuje požadavek na nezávislost koordinátora.

3) Určí-li zadavatel stavby více koordinátorů, kteří působí při přípravě nebo realizaci stavby současně, vymezí pravidla jejich vzájemné spolupráce. Zadavatel stavby, který je fyzickou osobou a splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti, koordinátora neurčí, bude-li činnost koordinátora vykonávat sám.

Tento požadavek se může vyskytnout u větších staveb, kdy pro zadavatele pracuje více samostatných koordinátorů, v tomto případě musí být určena odpovědnost, pravomoc a působnost a stanovena pravidla spolupráce.

4) Zadavatel stavby je povinen předat koordinátorovi veškeré podklady a informace pro jeho činnost, včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi, poskytovat mu potřebnou součinnost a zavázat všechny zhotovitele stavby, popřípadě jiné osoby k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby.

Povinností zhotovitele, stanovenou tímto zákonem, je spolupodílet se na zabezpečení bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek, postupovat v dohodě s koordinátorem a ve spolupráci s ostatními zhotoviteli a jinými osobami na staveništi a činit příslušná potřebná opatření. Závazky a součinnost v oblasti BOZP se zpravidla zakotví do smluv (Smlouvy o dílo).
Základní povinnosti zhotovitele vůči svým zaměstnancům a dalším osobám jsou vymezené ZP a zákonem o ochraně veřejného zdraví, případně dalšími právními předpisy (např. zákonem č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti). S ohledem na skutečnost, že zaměstnanci se mohou významným pozitivním způsobem podílet na zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, jedná se zejména o povinnost zaměstnavatele dle § 108 ZP umožnit odborové organizaci nebo zástupci pro oblast BOZP anebo přímo zaměstnancům účast při jednáních týkajících se BOZP anebo jim poskytnout informace o takovém jednání a projednat s nimi podstatná opatření týkající se BOZP, informovat o je o každé záležitosti, která může podstatně ovlivnit BOZP, projednat s nimi podstatná opatření týkající se BOZP a vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy na přijetí opatření týkajících se BOZP, zejména návrhy na odstranění rizik nebo omezení působení rizik, která není možno odstranit. Podle § 101 odst. 4 písm. b) ZP je zaměstnavatel povinen dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat odborovou organizaci nebo zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP, a nepůsobí-li u něj, přímo své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů.

5) Koordinátor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech informacích a skutečnostech, o nichž se v souvislosti s činností dozvěděl a které nelze sdělovat dalším osobám, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Koordinátor při své činnosti potřebuje řadu informací od zadavatele a zhotovitelů, a proto je k ochraně jejich podnikatelských zájmů v zákoně začleněna povinnost mlčenlivosti koordinátora o významných skutečnostech, o kterých se při výkonu své činnosti dověděl. Mlčenlivost je právní institut, jehož podstatou je povinnost fyzické osoby zachovávat při soukromém i úředním styku taková pravidla jednání, která zaručí ochranu konkrétních informací a údajů o občanech, jimiž taková fyzická osoba disponuje z titulu svých úředních kompetencí. Právní úprava institutu mlčenlivosti představuje jeden ze základních instrumentů ochrany osob před neoprávněným použitím informací, které se jich dotýkají.

Kdy je povinnost mít koordinátora BOZP na staveništi

1. Pokud jsou na stavbě více než dva zhotovitelé.

Výklad pojmu zhotovitel podle z. č.309/2006 Sb.

07.01.2008
Na základě přetrvávajících nejasností o tom, kdy je nutné stanovit koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zákona č. 309/2006 Sb. jsme požádali o odborné stanovisko Státní úřad inspekce práce, mimo jiné o výklad pojmu „zhotovitel stavby“.

Velká část stavebních investorů má stále za to, že v případech, kdy podepíší smlouvu s jedním generálním zhotovitelem stavby, se jich povinnost určit koordinátora BOZP na staveništi netýká, zejména na základě výkladu pojmu zhotovitel ve smyslu Stavebního zákona.

Zde uvádíme odpověď SUIP k této věci:

…….“Uzavře – li zadavatel stavby smlouvu o dílo na dodávku stavebních prací pouze s jedním zhotovitelem, musí mít ve smlouvě jasně uvedeno, že v případě, když tento (hlavní) zhotovitel si pro provedení dalších prací na stavbě objedná dalšího (pod) zhotovitele, musí tuto skutečnost ohlásit v předstihu zadavateli stavby. Zadavatel stavby potom musí vyhodnotit, zda je změnou naplněna povinnost ustanovit koordinátora.

Podle našeho názoru je zhotovitelem každý, kdo na stavbě vykonává činnost na základě objednávky, smlouvy, apod.

Ve stavebním zákoně se objevuje také pojem zhotovitel, ale pokud bychom měli pojem zhotovitel stavby vyložit podle SZ, musel by být v zákoně č. 309/2006 Sb. odkaz na SZ . Zákon č. 309/2006 Sb. není pojmově provázán se SZ, ve kterém je zhotovitel uveden jako stavební podnikatel, který při realizaci stavby zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Pro stavbyvedoucího je většinou předepsáno, že musí být autorizován dle zákona č. 360/1992 Sb..

Na stavbě se vyskytují ovšem i ostatní dodavatelé, např. skupiny živnostníků, kteří provádějí stavbu pomocí svých zaměstnanců, a ti toto oprávnění nemusí a ani nemohou mít. Čili v každém případě když se na stavbě vyskytují zaměstnanci dvou a více zhotovitelů musí být ustaven koordinátor……..“

(Zdroj: Státní úřad inspekce práce, Odpověď k žádosti o odborné stanovisko zaslaná SUIP dne 3.1.2008, pod značkou: 2731/1.40/07/997 podepsaná Ing. Michalem Roninem, ředitelem odboru bezpečnosti práce)

2. V případech, kdy při realizaci stavby:

a) celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo

b) celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu,

3. Při pracech a činnostech vystavujících fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví:

a) Práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m.
b) Práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů.
c) Práce se zdroji ionizujícího záření pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy.
d) Práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečí utonutí.
e) Práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m.
f) Práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení popřípadě zařízení technického vybavení.
g) Studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy.
h) Potápěčské práce.
i) Práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu).
j) Práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů.
k) Práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových, a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.

Vzhledem ke kritériím uvedeným v zákoně č. 309/2006 Sb., se povinnost mít koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a zajistit vypracování plánu BOZP na staveništi týká převážné většiny staveb. Státní úřad inspekce práce konstatoval, že uvedený zákon není dodržován nebo je obcházen a proto se chce v následujících letech zaměřit na kontrolu jeho dodržování. Zároveň také upozornil na nebezpečí vysokých pokut plynoucích z nedodržování těchto povinností zadavatele.

Činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi může vykonávat pouze osoba s příslušným osvědčením o odborné způsobilosti podle § 14 zák. č. 309/2006 Sb. Tato osoba zajišťuje jednak zpracování a vedení dokumentace koordinátora BOZP na staveništi dle požadavků uvedeného zákona, jednak samotný výkon dozoru nad dodržováním bezpečnostních předpisů na stavbách.